Všechna stanovená, zrušená i zpracovaná záplavová území jsou shromažďována Ministerstvem životního prostředí ČR, jako ústředním povodňovým orgánem a jsou vizualizovaná v Digitálním povodňovém plánu ČR (dPP ČR) – www.dppcr.cz. Dále budou vždy v případě nového stanovení záplavového území obsažena v grafické části dPP města Starý Plzenec a ORP Plzeň.
Záplavové území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad MM Plzeň (DVT) nebo KÚ Plzeňského kraje (VVT).
Výpis z registru záplavových území: Starý Plzenec platná / zrušená rozhodnutí
POVIS: Registr záplavových území
|
|
ORP: |
Plzeň |
dotčené obce: |
Plzeň, Starý Plzenec, Šťáhlavy |
počátek úseku [ř. km]: |
10,187 |
konec úseku [ř. km]: |
21,101 |
délka úseku [km]: |
10,9 |
vodoprávní úřad: |
KÚ Plzeňského kraje |
datum: |
18.09.2014 |
příloha: |
|
dokumentace: |
Tabulka obsahuje 1 záznam, byla aktualizována z databáze POVIS dne 10.11.2023
Vypočtené úrovně hladin v záplavových územích vycházejí z předpokladu ustáleného nerovnoměrného proudění pro N-leté průtoky ČHMÚ. Při reálné povodňové situaci (nelze dostatečně přesně odhadnout) může dojít podle intenzity srážek k významným transformacím průtoků vlivem rozlití do inundací, nebo naopak ke zvýšení max. průtoků při protržení vzdutých vodních nádrží, provalení ucpaných mostních objektů, propustků, oplocení, střetu kulminačních vln z přítoků apod.
Úrovně hladin jsou vypočteny pro případ volných propustků, mostních profilů, vtoků do uzavřených profilů!
Vzhledem k měřítku map DIBAVOD 1:10 000, které používá digitální povodňový plán, se kilometráže studií záplavových území rozchází s mapami DIBAVOD. Studie záplavového území toku vychází z geodetického zaměření toku, a tudíž rozdíly v některých úsecích horních partií mohou být i několik set metrů.
Tok |
Úsek |
Délka úseku |
Postupová doba |
Rychlost |
|---|---|---|---|---|
Úhlava, ř. km: 18–0 |
18 |
5–8 |
max: 3,6 min: 2,3 |
|
Úhlava, ř. km: 13–0 |
13 |
5–8 |
max: 2,6 min: 1,6 |
|
Úslava, ř. km: 46–11 |
35 |
8–14 |
max: 4,4 min: 2,5 |
|
Úslava, ř. km: 11–3 |
8 |
1–2 |
max: 8,0 min: 4,0 |
|
|
tok: |
Úhlava |
úsek [ř. km]: |
18 - 0 |
délka úseku [km]: |
18 |
postupová doba [h]: |
5–8 |
rychlost [km/h]: |
max: 3,6 min: 2,3 |
|
|
tok: |
Úhlava |
úsek [ř. km]: |
13 - 0 |
délka úseku [km]: |
13 |
postupová doba [h]: |
5–8 |
rychlost [km/h]: |
max: 2,6 min: 1,6 |
|
|
tok: |
Úslava |
úsek [ř. km]: |
46 - 11 |
délka úseku [km]: |
35 |
postupová doba [h]: |
8–14 |
rychlost [km/h]: |
max: 4,4 min: 2,5 |
|
|
tok: |
Úslava |
úsek [ř. km]: |
11 - 3 |
délka úseku [km]: |
8 |
postupová doba [h]: |
1–2 |
rychlost [km/h]: |
max: 8,0 min: 4,0 |
Záznamy jsou tříděny podle názvu toku a dále sestupně podle říčních kilometrů nebo názvu úseku, pokud nejsou říční kilometry uvedeny. Extrémně dlouhé postupové doby mohou být dosaženy při velkých průtocích.
Se zvětšujícím se průtokem se až do okamžiku, kdy dochází k vybřežování vody z koryta do inundace, postupová doba snižuje. Poté se naopak začíná opět zvyšovat. Nejrychleji korytem postupuje „vlna“, při tzv. břehovém průtoku (voda těsně nevyhřezuje – plné koryto). To lze ale konstatovat pouze obecně. Postupová doba vyšších průtoků se může značně lišit od „teoretických hodnot“ a to v závislosti na mnoha faktorech, zejména pak na plošné a časové distribuci srážek. Při každé povodni je tedy nutné situaci neustále vyhodnocovat s využitím všech dostupných zdrojů informací (zejména pak o vývoji na horním toku).