<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Vyhlašování stupňů povodňové aktivity > Podle ledových jevů na tocích

Ledové jevy nevyvolávají zvýšené vodní stavy ale led v korytě, který výrazně snižuje průtočnou kapacitu koryta a vzdouvá hladinu vody. S ledovými povodněmi se setkáváme v období tání, ale také v období mrazů. V období tání je vyvolávají zcela jiné procesy a jevy než v období mrazů a průběh povodní je zcela odlišný.

Zásady vyhlašování SPA v období mrazu

V období mrazů vznikají ledové povodně na tocích, kde je intenzivní chod ledové kaše nebo kde se intenzivně tvoří převážně jen dnový led a koryto nezamrzá. Ledová kaše i dnový led vznikají z vnitrovodního ledu. Ten se tvoří v tocích s malou hloubkou vody a větším sklonem dna. Vnitrovodní led se buď zachytává na dně a vytváří dnový led nebo v proudu vyroste a spojí se s dalšími částečkami vnitrovodního ledu do shluků a vyplave na hladinu, kde se z něj postupně utvoří ledová kaše. Na hladině pak zaznamenáváme chod ledové kaše.

S příchodem větších celodenních mrazů provádí správce toku denní prohlídky toku. Při prohlídkách toku věnuje pozornost především místům, kde se v minulosti vytvořily ledové nápěchy. Informuje místně příslušný povodňový orgán o vzniklé situaci a navrhuje vyhlášení stupňů povodňové aktivity.

Pro toky s chodem ledové kaše:

1. SPA – bdělost nastává při zjištění chodu ledové kaše,

2. SPA – pohotovost se vyhlašuje při zaznamenání tvorby většího ledového nápěchu, u kterého je předpoklad, že může způsobit vybřežení vody a škody,

3. SPA – ohrožení se vyhlašuje, pokud vytvořený ledový nápěch způsobuje zatopení a vznik větších škod.

Pro toky s dnovým ledem:

1. SPA – bdělost nastává při prvním zjištění růstu dnového ledu,

2. SPA – pohotovost se vyhlašuje v době, kdy tloušťka dnového ledu dosáhne nebezpečné hodnoty (podle individuálního posouzení správce vodního toku),

3. SPA – ohrožení se vyhlašuje, pokud bezprostřední nebezpečí chodu vlny vody a ledu korytem představuje ohrožení životů v území podél toku. V takovém případě by měl být vyhlášen zákaz vstupu do ohroženého území.

Zásady vyhlašování SPA v období tání

Zamrzlé či zaledněné koryto má podstatně omezenou průtočnou kapacitu a představuje hrozbu ledové povodně v období tání. O průběhu uvolňování ledu v korytě rozhoduje vývoj počasí. Jestliže je oteplení mírné a není doprovázeno většími dešťovými srážkami, průtok v toku se příliš nezvětší, nebo se zvýší pozvolna a led postupně odtaje. Nastoupí-li po mrazivém počasí náhle teplé počasí s velkými dešťovými srážkami, průtok v tocích prudce stoupne a voda se z extrémně zaledněného koryta rozlije. Extrémně zaledněná koryta se vyskytují v částech toků s režimem dnového ledu.

1. SPA - bdělost nastává v okamžiku příchodu výrazně teplého počasí. Extrémní zalednění se vyskytuje především u menších koryt a uvolnění ledu je většinou možné mechanizačními prostředky před příchodem většího průtoku.

2. SPA - pohotovost se vyhlašuje na počátku odchodu ledu. Velké ledové povodně se vyskytují za odchodu ledu. Zvýšený průtok uvolní led a dá jeho kry do pohybu. Odchod ledu začíná většinou na horním toku a postupuje dolů tokem. Směrem po toku se zvětšuje množství transportovaného ledu a zácpy jsou postupně mohutnější. K vyhlašování 2. SPA by se mělo, pokud je to možné, využít informací z horního toku.

3. SPA – ohrožení se vyhlašuje, pokud vytvořené ledové zácpy vzdouvají vodu natolik, že se vylévá z koryta a působí škody. Správci toků sledují počátek zámrazového období, vývoj ledových jevů a negativní důsledky zimního režimu. Při výskytu mimořádných ledových jevů a při nebezpečí vzniku škod nebo ohrožení provozu zařízení informují příslušné povodňové orgány a navrhují vhodné opatření k likvidaci příčiny.