<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Úvodní stránka > Výběr z dPP > Evakuace

Evakuační místa

Evakuace při povodni se provádí podle aktuálního posouzení povodňové komise města a dle výpisu z Havarijního plánu Plzeňského kraje pro obec s rozšířenou působností Horšovský Týn, zpracovávaného složkami krizového řízení a integrovaného záchranného systému (IZS).

 

Hlavní evakuačním objektem je Základní škola Staňkov s dostatečným zázemím pro poskytnutí ubytování a stravování. Umístění objektu umožňuje bezproblémové zásobování a poskytnutí adekvátní věcné pomoci. Pokyny pro občany jsou obsaženy v samostatném příručce: Příprava občanů na povodeň, evakuace (2013, BROZ_Pred_povodni.pdf 362 KB)

 

Při vyhlášení evakuace je vhodné na každé místo shromažďování vyslán zástupce povodňového orgánu obce (člen SDH, člen povodňové komise). Na každém místě soustředění povede tato osoba evidenci evakuovaných. Tuto evidenci bude předávat vedoucímu evakuačního střediska, který povede centrální evidenci evakuovaných osob. I evidenci osob, které se samostatně evakuovali do jiných prostorů (k příbuzným atd.)

Přijímací (evakuační) středisko zajišťuje:

•Příjem evakuovaných osob.

•Přerozdělení evakuovaných osob do předurčených cílových míst nouzového ubytování.

•První zdravotnickou pomoc a případný odvoz nemocných do vyčleněných zdravotnických zařízení.

•Informování všech orgánů o průběhu evakuace.

•Informování evakuovaných osob zejména o podmínkách a zejména pravidlech nouzového ubytování a stravování.
 

Evakuační pojmy

Evakuační středisko je zařízení (objekt) zřetelně označené nápisem „Evakuační středisko“. Umisťuje se zpravidla v místech mimo evakuační prostor, ve kterém jsou evakuované osoby shromažďovány a informovány o dalším postupu. Evakuační středisko zajišťuje zejména:

•Řízení přepravy z míst shromažďování do evakuačního střediska s využitím dostupných prostředků

•Vedení evidence o příjmu evakuovaných osob a poskytování pomoci při slučování evakuovaných rodin

•Přerozdělení evakuovaných osob do předurčených příjmových oblastí a přijímacích středisek

•Vytvoření a označení místa pro podávání základních informaci v prostoru evakuačního střediska

•Zdravotnickou první pomoc, případně přednemocniční neodkladnou péči a převoz zraněných a nemocných do zdravotnických zařízení.

•Vytyčení tras k nástupním stanicím hromadné přepravy

•Nocleh a stravování pro personál a evakuované obyvatelstvo, které se zdrží v evakuačním středisku déle než 12 hodin

•Udržování veřejného pořádku v prostoru evakuačního střediska

•Podávání informací o průběhu evakuace krizovému štábu (není-li zřízen, jinému určenému orgánu).
 

Přijímacím střediskem se rozumí zařízení zřetelně označené nápisem, případně mezinárodně platným rozeznávacím znakem civilní ochrany, které zajišťuje

•Příjem evakuovaných osob,

•Přerozdělení evakuovaných osob do předurčených cílových míst

•Přemístění a míst nouzového ubytování,

•První zdravotnickou pomoc a případný odvoz nemocných do vyčleněných

•Zdravotnických zařízení,

•Informování evakuačních středisek o průběhu evakuace,

•Informování evakuovaných osob, zejména o místě nouzového ubytování a stravování,

•Informování orgánů veřejné správy, dotčených evakuačními opatřeními, počtech a potřebách evakuovaných osob.
 

Samovolná evakuace: je neřízené přemístění osob, při kterém část občanů po vyhlášení evakuace opustí ohrožené prostory vlastními dopravními prostředky nebo pěšky.

Samoevakuace: proces evakuace je řízen, evakuované osoby se přemisťují pouze pěšky nebo s využitím vlastních dopravních prostředků

Řízená evakuace se zajištěním dopravy: je přemístění osob, při kterém je proces evakuace řízen představiteli odpovědnými za evakuaci, včetně zajištění dopravy.

Lokální evakuace: je přemístění obyvatelstva z malého počtu obytných budov, administrativně správních budov, technologických provozů nebo dalších objektů.

Územní evakuace: je evakuace obyvatelstva z části nebo celého územního celku.

Krátkodobá evakuace: pro obyvatele se nezajišťuje náhradní ubytování a nerealizuje se opatření k zajištění nouzového přežití obyvatelstva.

Dlouhodobá evakuace: ohrožení vyžaduje dlouhodobý, více než 48 hod. pobyt mimo domov, nutnost zabezpečit náhradní ubytování a v potřebném rozsahu organizovat opatření k zajištění nouzového přežití.

Evakuační zóna: vymezené území, ze kterého je nutné provést evakuaci obyvatelstva. Je to území, na kterém se provádějí nezbytné záchranné práce.

Uzávěra: je označené místo, sloužící pro zabránění vstupu nepovolaných osob do evakuační zóny, ohraničující ohrožený prostor

Místo shromažďování: je místem soustředění evakuovaných osob uvnitř nebo vně evakuační zóny, odkud je zajištěno přemístění evakuovaných osob bez možnosti vlastní přepravy mimo evakuační zónu do evakuačních středisek. Může být totožné s evakuačním střediskem.

Evakuační zavazadlo: osobní zavazadlo evakuované osoby.

V případě evakuace obyvatelstva z důvodu nebezpečí povodně, kdy rozsah povodně je v daném území předvídatelný s dostatečnou mírou pravděpodobnosti a kdy je dostatečnou dobu předem známo, že k takovémuto zaplavení dojde (je známa doběhová doba záplavové vlny, doba celkového a částečného zaplavení, výše hladiny, apod.) se jedná o evakuaci preventivní.

Přemístění z evakuační zóny se provádí obvykle:

na základě výzvy k evakuaci po evakuačních trasách, cestou evakuačních středisek, do míst nouzového ubytování s využitím vlastních dopravních prostředků za použití dopravních prostředků (obvykle autobusy), zajištěných orgány veřejné správy (povodňovou komisí obce, krizovým štábem obce).

Regulaci pohybu z míst shromažďování do evakuačních středisek a dále do míst nouzového ubytování zajišťuje obvykle Policie ČR.

Provoz v evakuačních střediscích a místech pro nouzové ubytování zajišťuje veřejná správa společně s humanitárními organizacemi a s provozovateli a vlastníky ubytovacích zařízení. Evakuační střediska slouží k registraci evakuovaných a poskytnutí zdravotnické, psychologické a případně prvotní sociální pomoci (humanitární pomoci).

Výpis aktuálních údajů z databáze POVIS pro: Povodňový plán města Staňkov

 

 

---

 

Záznamy jsou tříděny podle obce a dále podle názvu evakuačního místa.

Tabulka obsahuje 2 záznamy, byla aktualizována z databáze POVIS dne 18.05.2023
 

 

Evakuace hospodářských zvířat

Obecně je doporučeno domácí zvířata nechat doma – vynést je do vyšších pater budovy a zajistit krmivo na několik dní včetně vody. Důvodem je problematická evakuace domácích zvířat a nutnost umístěni mimo prostory s evakuovanými osobami.

Domácí mazlíčci (kočky a psy) je možno evakuovat jen v příručních schránkách. Štíři, hadi a podobná zvířata se neevakuují.

S evakuací domácích hospodářských zvířat se nepočítá. Hospodářská zvířata, jejichž chov se nachází v rozlivu toků, musí jejich majitelé vyvést mimo rozliv povodně.

Pokud vlastník zvířat není schopen zvířata včasně evakuovat (např. rychlý nástup povodně), doporučuje se vypustit zvířata z chovatelských objektů, aby sama mohla uniknout před povodní. Tímto krokem se zabrání jejich utopení a následnému vzniku kadáverů a s tím spojeného šíření infekcí.

Je vhodné zvířata označit (štítek, značka lihovým fixem apod.), aby bylo možno po povodni zvířata identifikovat a určit majitele.

 

Objízdné trasy

Za povodně dojde ve Staňkově k lokálnímu ohrožení dopravy, a to veřejné hromadné, nákladní dopravy (zásobování) i osobní. Ohrožena bude zejména ul 28. října. V opravdu extrémním případě může dojít k jejímu kompletnímu zaplavení. Dojde tak oddělení levého a pravého břehu. Jiný most  (lávka) ve městě nelze v takovém případě použít pro těžkou techniku.

Z hlediska časového se za povodně stanou komunikace neprůjezdné nejdříve pro vozidla osobní, následně pro autobusy, potom pro vozidla nákladní a nakonec i pro těžkou kolovou techniku (jeřáby, bagry, UDS, nakladače, kolové a lesní traktory).

Po komunikacích, zatopených byť jen z části (kalná voda hloubky okolo 0,5 m), se budou moci pohybovat jen nákladní (nebo jiná například terénní) vozidle vedená řidiči s dobrými místními znalostmi.

Je nutné sledovat stav všech kritických mostních objektů a propustků a v případě hromadění spláví toto odstranit těžkou technikou. Obec nemá k dispozici techniku typu UDS, nebo jiné techniky s větším dosahem ramene. Pomoc bude vyžádána u KOPIS HZS MK.

K lokálnímu zaplavení cest, zejména cyklostezek, případně jejich destrukci může dojít u drobných bezejmenných přítoků. Z tohoto důvodu je prvotně nutné tyto cesty využít jen vhodnou technikou – traktor, LKT, UKT apod. a prověřit jejich sjízdnost i pro další vozidla. S ohledem i na hrozící svahové sesuvy je zakázán vjezd osobních vozidel na účelové cesty bez předchozího ověření sjízdnosti a bezpečnosti pohybu vozidel.  

 

Nouzové zásobování vodou

V povodňových a krizových situacích se zásobování obyvatelstva provádí v závislosti na konkrétním stavu narušení systému zásobování pitnou vodou. Zásobování pitnou vodou organizuje obec a regionální úřady ve spolupráci provozovateli vodovodů, popřípadě ve spolupráci s bezpečnostními orgány a složkami IZS.  

Pro účely nouzového zásobování se přednostně používají zdroje podzemních vod, zřízené a vystrojené pro jímání podzemních vod hlubšího oběhu.  Všechny zdroje jsou evidovány správci vodovodů a orgány krizového řízení a IZS. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den na obyvatele cisternami. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.

Zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

Nouzové zásobování pitnou vodou je třeba zahájit nejpozději do 5 hodin od ukončení dodávky vody. Do nejvíce postižených oblastí je pro počáteční období krizové situace 1 – 4 dny nutné zajistit dodávku balené pitné vody.

Kvalita pitné vody za povodňové (krizové) situace může být odlišná od požadavků na kvalitu vody pitné.