Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Výskyt povodní ve Starém Plzenci

Povodně vyskytující se ve Starém Plzenci jsou v převážné většině spojeny s hydrometeorologickou situací na území jihozápadní části Čech v oblasti od Šumavy po Blatenskou pahorkatinu, kdy většinou jihozápadní proudění přináší plošně intenzivní srážky. Z přítoků může být povodeň ovlivněna i značnými srážkami v Brdech. V posledních letech se však i zde v regionu množí letní přívalové srážky zasahující jen velmi malá území.

Povodně lze rozdělit do čtyř skupin:

•povodně způsobené táním sněhové pokrývky v zimním nebo jarním období, případně v kombinaci s dalšími srážkami. Tyto povodně se vyznačují velkým rozsahem a delší dobou trvání s ohrožením rozsáhlých území. Nedosahují většinou extrémních kulminací průtoků, objemy povodňových vln jsou však značné. Nebezpečí těchto povodní stoupá při kumulaci tání a teplých jarních dešťových srážek v povodí Úslavy. Je nutné sledovat stav sněhových zásob, prognózy teplých dešťů. Informace o velikosti sněhových zásob je v zimním období zveřejňována na portálu ČHMÚ. Stav sleduje i dispečink Povodí Vltavy, státní podnik, který dle momentální zásoby sněhu a meteorologické situace vydává informační zprávy.

•povodně přívalové způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity v letním období. Tyto povodně zasahují obvykle území s katastrofálními důsledky a velice rychlým průběhem. Průtoky dosahují extrémních hodnot při menším objemu povodňové vlny, těžko se předpovídají a většinou je nezachytí ani hlásný a varovný systém, proto se opatření soustředí především na oblast prevence. Tato povodeň nejpravděpodobnějším ohrožením místních částí u kostela a koupaliště. Svažitý terén a intenzivní srážka mohou způsobit vznik soustředěných odtoků na orné půdě, které spolu s odtokem ze zastavěného území způsobí zaplavení komunikací a ohrožených objektů.

•povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními srážkami. Tyto povodně zasahují rozsáhlá území Šumavy a Podšumaví, obvykle s extrémními průtoky i značnými objemy povodňových vln, především na větších tocích. Zpravidla jsou předpovězeny meteorologickou službou a v našich podmínkách nebývají tak časté, způsobují však plošně velké škody. Tento typ povodně je v Plzenci také pravděpodobný. Ničivé účinky by neměly být s ohledem na časové možnosti zabezpečovacích prací tak značné, jako u zimních povodní. Významnou měrou tuto povodeň ovlivní momentální přirozená retence vody v krajinně.

•povodně způsobené zimními ledovými jevy jako např. tzv. ledové spěchy, ledové zácpy. Tyto povodně nebývají způsobeny zvýšenými průtoky, ale ucpáním průtočného profilu toku ledem, ledovou tříští, ledovými krami apod. Jedná se o povodně místního charakteru a v lokalitě Božkov – Koterov a Štáhlavy jsou ledové jevy zaznamenány. Ledochod ze Štáhlav může ovlivnit i Plzenec, zejména na jezech. Lokálně může dojít k zamrznutí propustků a nekapacitních mostků na drobných vodních tocích. Situaci případně zkomplikuje sníh odklízený do koryta toku a příkopů (tomuto jevu musí být důrazně zamezeno).